Imitace parfému a feromony

Už delší čas je známo, že v říši zvířat se feromony uplatňují jako komunikační prostředek v nejrůznějších oblastech života.
Zvířata tyto pachové signály rozpoznávají pomocí přídatného čichového orgánu. Takzvaný vomeronazální orgán dokáže zachytit chemické podněty vysílané jinými jedinci.
Vědci se stále dohadují o tom, zda jej mají i lidé, jisté ale je, že jsme schopní identifikovat některé feromony v potu svého blízkých a reagovat na ně.

Androstenol je druh feromonu, který se tvoří u dívek a chlapců na počátku puberty a vzbuzuje asociace mladistvé svěžesti a plodnosti. Od dvacátého roku jeho produkce v lidském těle opět klesá.

Androstenon se pokládá za klasický mužský feromon, který podporuje dominanci a agresivitu. Ženy androstenon přitahuje, muže naopak spíše zastrašuje. Tuto skutečnost dokazuje například experiment provedený v čekárně u lékaře, kde byly na některé židle aplikovány tyto feromony. Zatímco ženy upřednostňovaly právě dané židle, muži raději volili jiná místa k sezení.

Obchody s erotickým zbožím nabízejí jako zaručené afrodiziakum parfém s vysokým podílem feromonů. Otázkou ovšem zůstává, zda tyto prostředky skutečně mají slibovaný efekt, kromě vůně jsou totiž k vytvoření správného erotického naladění důležité i další faktory.

Nejnovější výzkumy naznačují, že muži mají čichové senzory také ve spermiích. Nejcitlivěji údajně reaguji na vůni květin, především konvalinek. Jakmile spermie zaregistruje vůni konvalinek, neomylně směřuje k jejímu zdroji, tedy k ženě a jejímu vajíčku. Nijak tedy neudiví, že aroma konvalinek patří oblíbené ingredienci v dámských vůních.
Mezi našimi imitacemi parfémů je nejvýraznější tón konvalinky v dámské vůni Diou.

Vůně gladiátorů

Ženy ve starověkém Římě sice neměly povědomí o feromonech, přesto je však instinktivně přitahovala vůně potu, který se v aréně Kolosea šířil z těl bojovníků. Obchodnici toho okamžitě využili a pot gladiátorů prodávali jako parfém v malých flakoncích.
Dodnes není jisté, jak tělesný pot v takovém množství získávali.